Co se můžeme z půdní sítě dozvědět o půdách
Zastavení úbytku půdy se stává naléhavou nutností. Podle odhadů mají jen v Evropě špatné postupy obhospodařování půdy za následek každoroční úbytek způsobený erozí v objemu 970 milionů tun půdy. S cílem vyvinout účinné strategie pro obnovu degradovaných půd je zapotřebí lépe porozumět provázanosti mezi strukturou půdy, společenstvími organismů, které v ní žijí, a tomu, jak tyto organismy rozkládají organickou hmotu. Z projektu AGG-REST-WEB (Let’s restore our soils: using the soil food web to engineer the soil structure and functioning), realizovaného s podporou programu akcí Marie Curie-Skłodowské, vzešlo nové porozumění vztahu mezi biologickou rozmanitostí půdy a procesy, které se v ní odehrávají. Projektovému týmu se podařilo prokázat, že interakce mezi organismy v půdní síti mají výrazný dopad na fyzikální vlastnosti půdy, což pak má vliv na to, do jaké míry bude potrava dostupná. „Ve stručnosti lze říci, že to, jaké organismy se stanou potravou jiných organismů, záleží na tom, jaké organismy se v půdním bludišti vzájemně setkávají,“ vysvětluje Amandine Erktanová, výzkumná pracovnice Marie Curie-Skłodowska a hlavní výzkumnice projektu.
Zvýšení rozmanitosti
Půdní potravní síť je síť potravinových řetězců, které spojují organismy žijící v půdě. S cílem prozkoumat, jak tyto řetězce ovlivňují strukturu půdy, tým provedl dva experimenty, ve kterých zkoumal různé typy trofických interakcí – vztahy procesů dodávání potravy –, a jejich dopad na půdu. „Doposud byl vliv půdních organismů na fyzickou strukturu půdy zkoumán převážně z pohledu každé skupiny zvlášť, například se zaměřením na žížaly nebo houby. V rámci tohoto přístupu nejsou zohledňovány interakční efekty ve skutečných půdách,“ říká A. Erktanová. „Prokázali jsme, že trofické interakce jsou důležité pro agregaci půdy, z čehož vyplývá, že stimulací rekolonizace degradovaných půd různými společenstvími z různých částí potravní sítě by se mohlo napomoci obnově půdních stanovišť.“
Obousměrná interakce
Zatímco se výzkumná práce A. Erktanové původně zaměřovala na tento aspekt, brzy si uvědomila, že vazba mezi potravní sítí a strukturou půdy může být obousměrná. „Díváme-li se na objemové vlastnosti půdy, často nám unikají změny ve složení příjmu živin půdních organismů. Napadlo mě, že ze struktury půdy v mikroměřítku je možné usuzovat na pravděpodobnost setkání mezi organismy, které se stávají zdrojem potravy, a těmi, které tyto zdroje potravy přijímají,“ sděluje. A. Erktanová se seznámila s dostupnou odbornou literaturou k této problematice, čímž získala přehled o dosavadním poznání v této oblasti. Z těchto rešerší vyplynulo, že fyzikální struktura půdy má patrně vliv na to, jak organismy vnímají potravu a jak k ní získávají přístup. K úplnému pochopení těchto mechanismů je zapotřebí dalšího výzkumu, ale z hlediska strategického mají tyto poznatky zásadní význam: „Otvírá se tím prostor pro nový interdisciplinární výzkum, který propojí ekologii půdní sítě a fyziku.“
Ukládání uhlíku
Další výzkum těchto aspektů by také mohl přispět k boji proti změně klimatu. „Půda je obrovskou zásobárnou uhlíku. Malé změny v obsahu uhlíku v půdě mohou mít velký vliv na celosvětové klima,“ dodává A. Erktanová. Objem uloženého uhlíku není vždy přímo úměrný organické látce přidané do půdy. I když dosud plně nerozumíme mechanismům ukládání, A. Erktanová se domnívá, že daný nesoulad může souviset s tím, jakou úlohu hraje struktura půdy při blokování přístupu organismů přijímajících dané zdroje potravy k rostlinným a živočišným zbytkům. Z analýzy těchto vzorců bychom mohli získat plán pro jejich postupnou změnu, říká: „Mohlo by nám to pomoci k tomu, abychom dokázali lépe předpovídat, jak změny v postupech hospodaření s půdou ovlivňují ukládání uhlíku.“
Keywords
AGG-REST-WEB, struktura půdy, agregace půdy, půdní potravní síť, trofické interakce, fungování, biologická rozmanitost půdy, ukládání uhlíku, degradované půdy
