Lépe informovaní zemědělci, vyšší kvalita sladkovodních vod
Všichni chceme vodu, která je křišťálově čistá, bezpečná k pití a zcela bez jakýchkoli znečišťujících látek, které mohou uškodit cenným ekosystémům. My v EU si ve většině můžeme oddechnout. Voda je tu dnes čistší, než byla před 25 lety, a to zejména díky rámcové směrnici o vodách, jejímž cílem je jejich ochrana a zvyšování jejich kvality. Ačkoli to není vůbec špatné, hrozby, které některé zemědělské postupy představují pro evropské sladkovodní zdroje, rozhodně nelze brát na lehkou váhu. Pesticidy jsou stále velkým problémem, stejně tak přebytky živin, které zapříčiňují abnormálně vysoké koncentrace nitrátů a pesticidů ve vodě. Ke dnešnímu dni má polovina evropských vod „nízký ekologický status“, což volá po lepších postupech vodního hospodářství a efektivních zmírňujících opatřeních. Této mise se v červnu 2017 zhostilo konsorcium WATERPROTECT (Innovative tools enabling drinking WATER PROTECTion in rural and urban environments). Jak vysvětluje Ingeborg Joris, výzkumnice VITO a koordinátorka projektu: „Přístupem v rámci projektu bylo v zásadě sednout si se zemědělci a dalšími zúčastněnými subjekty, informovat je o různých problémech s kvalitou vody, o nichž možná nevěděli, o pozitivní roli, kterou mohou hrát, a o řešeních, která by mohli zavést.“ Vzdělávací přístup byl zásadní, jelikož řada zemědělců o dopadu zemědělství na životní prostředí často slýchá pouze v obecné rovině. Někteří zemědělci o ekologických problémech v okolí jejich polí neví tolik jako ostatní, a ani si nejsou vědomi toho, jakou některé zemědělské postupy představují hrozbu pro pitnou vodu.
Sedm akčních laboratoří
Projekt WATERPROTECT se v zásadě točil okolo sedmi takzvaných akčních laboratoří – místních koalic v zemědělských oblastech s problémy s kvalitou vody spojené s produkcí pitné vody. „Hledali jsme případy s rozdílnými zemědělskými postupy, klimatem, úrovní povědomí zemědělců o problematice a velikostí farem a zařízení na výrobu pitné vody. Skončili jsme se sedmi akčními laboratořemi, které se svou velikostí lišily od malých farem v Irsku s dopadem na soukromé studny s pitnou vodou po farmy s velkou rozlohou, které potenciálně ohrožují zdroj pitné vody pro velké město. Další příklady zahrnují zemědělce s nízkým povědomím o životním prostředí, kteří se zemědělské činnosti věnují pro svou vlastní potřebu, a skvěle informované zemědělce, kteří pečlivě zvažují optimální rozložení způsobů využití půdy v oblasti záchytu pitné vody,“ říká Joris. Akční laboratoře byly příležitostí nejen ke zvýšení povědomí a propagaci osvědčených postupů, ale také k získání cenných informací od účastnících se aktérů. Projektový tým vypracoval kolaborativní nástroje, které přinášejí zajímavé informace pro místní koalice a podněcují plodné diskuze. Joris věří, že všechna tato práce přispěje k dalším akčním kroků na lokální úrovni. Přínos projektu nemusí být nutně omezen na sedm zvolených regionů. Joris a další partneři projektu vypracovali písemné podklady k dalšími využití projektu a jeho přístupu, aby bylo možné ho realizovat i v dalších regionech. Akční laboratoře mezitím začaly nést ovoce. Například v Belgii pokračuje spolupráce s místní společností vyrábějící pitnou vodu, která poskytuje finanční podporu na provádění opatření projektu WATERPROTECT ze strany zemědělců. V Rumunsku partneři v rámci projektu začali pracovat na ekoturistické destinaci. V Irsku a ve Španělsku byly zahájeny nové regionální a celostátní projekty. Zatímco v Irsku a Itálii pokračují ukázky osvědčených postupů, v dalších povodích se rozbíhají iniciativy zemědělských a poradních organizací. Projekt sice v září 2020 skončil, ale komunita WATERPROTECT funguje dál i na úrovni celé EU. Ke sdílení zkušeností a budoucích kroků a výzkumu přispívá specializované fórum.
Keywords
WATERPROTECT, sladká voda, pitná voda, zemědělci, zemědělství, pesticidy, živiny, rámcová směrnice o vodách
