Budoucnost ekologického zemědělství má v Evropě několik možných cest
Po většinu historie bylo zemědělství lokální záležitostí a zemědělci produkovali pouze tolik potravin, aby uživili svou rodinu nebo místní komunitu. S industrializací, urbanizací a rostoucím počtem obyvatel se však zemědělství stále více zintenzivňovalo. Tím se sice dosáhlo nižších nákladů a zvýšila se výroba, ale často na úkor životního prostředí. V současné době, kdy se svět potýká s dopady změny klimatu, je naléhavě nutné obnovit rovnováhu našeho zemědělského systému a zajistit správnou kombinaci udržitelnosti a produktivity. „V tomto smyslu je větší uplatňování agroekologických přístupů zásadní pro zajištění udržitelné produkce potravin v budoucnosti,“ říká Gerald Schwarz, výzkumný pracovník z Thünenova institutu zemědělské ekonomiky. K dosažení této rovnováhy přispívá projekt UNISECO (Understanding and improving the sustainability of agro-ecological farming systems in the EU) financovaný EU. „Naším cílem bylo posílit udržitelnost evropských zemědělských systémů prostřednictvím spoluvytváření lepších strategií a pobídek pro přechod k agroekologickému zemědělství,“ vysvětluje Schwarz, který projekt koordinoval. Agroekologie uplatňuje ekologické koncepty v zemědělství. Prosazuje zejména takový typ zemědělství, který zmírňuje změnu klimatu, minimalizuje dopad zemědělství na volně žijící zvířata a přírodu a umožňuje zemědělcům a komunitám využívat výhod udržitelnosti.
Přizpůsobení řešení místním potřebám
Podle Schwarze bylo hlavním cílem projektu určit portfolio opatření a politik pro přechod k agroekologii. „Chtěli jsme poskytnout konkrétní důkazy o tom, jak může zemědělství pomoci Evropě řešit problémy spojené se změnou klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti a zároveň umožnit udržitelnou produkci potravin a podpořit dynamické venkovské hospodářství,“ poznamenává. Za tímto účelem výzkumníci provedli případové studie v 15 různých evropských zemích, z nichž každá zahrnovala jiný socioekonomický, environmentální a kulturní kontext. Výzkumníci také zkoumali, jak by rozsáhlé zavádění agroekologických postupů ovlivnilo ekonomiku místních zemědělských podniků i evropský potravinový systém. Projekt UNISECO zjistil, že pro přechod na udržitelné zemědělství neexistuje univerzální řešení. Naopak, agroekologie funguje nejlépe, když je přizpůsobena místním potřebám. „Náš výzkum ukázal, že agroekologická budoucnost v Evropě má mnoho možných cest, a pokud budou začleněny do širších změn v potravinovém systému, neohrozí naši potravinovou bezpečnost,“ dodává Schwarz. Projekt také ukázal, jak může agroekologie prospět životnímu prostředí, například zvýšením rozmanitosti druhů a jejich stanovišť. „Agroekologie může také pomoci zmírnit změnu klimatu a zlepšit naši schopnost přizpůsobit se jejím dopadům, například podporou tvorby humusu a ukládání uhlíku v dřevní biomase,“ poznamenává Schwarz.
Podpora venkovských komunit
Kromě demonstrace environmentálních přínosů agroekologie se projekt také snažil sdílet poznatky o ekonomických možnostech udržitelného zemědělství prostřednictvím dialogu mezi vědou, společností a politikou. „Má-li agroekologie uspět, musíme zvýšit kapacitu místních subjektů,“ říká Schwarz. „Ačkoli to začíná u zemědělců, musí to zahrnovat také vlastníky půdy a další aktéry ve venkovských komunitách a hodnotových řetězcích.“ Projekt zdůraznil spolupráci mezi zemědělci v oblastech, jako je společné skladování, zpracování a uvádění na trh, a ukázal hodnotové řetězce na komunitní úrovni, které propojily zemědělce s místními restauracemi, školami a maloobchodníky. „Zemědělci, kteří takříkajíc jdou více se svou kůží na trh, mají přímou vazbu na úspěch zemědělských systémů,“ dodává Schwarz. „Mají z toho také větší prospěch, čímž se zajistí, že agroekologické systémy mohou růst i s omezenou veřejnou podporou.“ Přestože samotný projekt již skončil, zemědělci a další zúčastněné strany mohou i nadále využívat bohaté znalosti, které projekt UNISECO získal a vytvořil, a to na stránce Agro-Ecological Knowledge Hub.
Keywords
UNISECO, agroekologie, udržitelnost, udržitelné zemědělství, zemědělci, venkovské komunity, zemědělství, změna klimatu, produkce potravin, biodiverzita
