Občanská věda ovládá eskalátor zapojení veřejnosti
Tradiční vědecká komunikace často brání vyjádření názorů široké veřejnosti a vytváří překážky pro zapojení do vědy způsobem, který je pro veřejnost smysluplný. „Koncept společné tvorby vědy vytváří potenciál pro skutečně obousměrnou komunikaci mezi vědou a společností,“ říká Muki Haklay z projektu DITOs(opens in new window) (Doing It Together Science). Za účelem zapojení veřejnosti se v rámci projektu v průběhu tří let uskutečnilo 829 veřejných akcí, které dosáhly více než půl milionu přímých interakcí a dalších 3 300 000 online. Činnosti byly strukturovány podle dvou témat: biodesign a udržitelnost životního prostředí. Projekt DITOs se řídil eskalátorovým(opens in new window) modelem zapojení. Tento koncept vychází z toho, že zapojení lidí do vědy se může v průběhu času zvyšovat nebo snižovat v závislosti na jejich životním stadiu, zdrojích, schopnostech, znalostech a zájmech.
Využívání činností
Model DITOs měl sedm úrovní zapojení, od pasivní spotřeby znalostí, například prostřednictvím televize, až po aktivnější účast, jako je přihlášení se do projektů občanské vědy. „Chtěli jsme určit příležitosti, jak jednotlivce posunout nahoru nebo dolů na úroveň, která by vyhovovala jejich situaci. Když začneme tím, kde jsou lidé, a nesnažíme se je posunout tam, kde je věda, jedná se o smysluplné a celoživotní zapojení do vědy,“ vysvětluje Haklay z University College London(opens in new window) (UCL), která je hostitelem projektu. Partneři projektu využili existující sítě i informační aktivity k navázání kontaktu s veřejností, přičemž použili celou řadu různých taktik od sociálních médií až po vystoupení v muzeích nebo na festivalech. Projekt DITOs rovněž poskytl podporu partnerům s malými předchozími zkušenostmi s občanskou vědou, například začleněním interaktivních příležitostí pro veřejnost do plánovaných akcí, jako jsou výstavy. „Vědecké aktivity jsme přizpůsobili podle partnera a navrhli je tak, aby oslovovaly lidi a místa, kterých se tradiční úsilí o zapojení obvykle netýká,“ poznamenává Haklay. Snad nejdoslovnějším příkladem tohoto přístupu byl Science Bus, koordinovaný holandskou neziskovou společností Waag(opens in new window). Členové komunity pro vědeckou komunikaci byli najati, aby jeli autobusem po celé Evropě a udělali sedmnáct zastávek v komunitních centrech, malých městech, na veřejných festivalech a v muzeích. Účastnické workshopy na těchto místech nabídly devět aktivit včetně experimentů s výrobou jogurtu (výuka o bakteriích) a opalovacího krému (zkoumání vlastností slunečních paprsků). Pokyny byly k dispozici ve více jazycích a zkušenosti byly sdíleny na sociálních sítích. Dalším úspěchem byl projekt BioBlitz(opens in new window), který byl součástí výzvy City Nature Challenge(opens in new window), kde se lidé shromažďovali na konkrétních místech a používali aplikaci iNaturalist ke sběru údajů o biologické rozmanitosti. Ke sdílení těchto zkušeností byla vytvořena celoevropská síť BioBlitz(opens in new window).
Postupná změna
Jedním z konkrétních odkazů projektu DITOs je rozšíření Evropské asociace občanské vědy(opens in new window) (ECSA), která pokračuje ve své práci, zejména při rozvoji platformy EU-Citizen.Science. „Asociace ECSA je nyní hlavní organizací pro projekty občanské vědy, které se často k asociaci připojují, aby zvýšily svůj dosah,“ konstatuje Haklay. Asociace ECSA, která je aktivní v oblasti politiky, se zapojila do diskuse o občanské vědě v rámci agendy Evropské komise pro otevřenou vědu. Ve Spojeném království projekt DITOs přispěl ke strategiím účasti veřejnosti a financování národního poskytovatele finančních prostředků na vědu, UKRI(opens in new window). V Itálii pomohl vytvořit síť výzkumných pracovníků a odborníků občanské vědy, která v současné době ovlivňuje národní vědeckou politiku. Výsledky projektu již byly široce publikovány(opens in new window) a řada politických dokumentů(opens in new window) a pokynů vyplývajících z projektu je k dispozici na internetu.