Měření dopadu občanské vědy
Občanská věda, v jejímž rámci veřejnost spolupracuje s vědci na provádění výzkumu a vytváření vědeckých poznatků, má mnoho potenciálních přínosů. Účastníci se učí novým dovednostem a těží z hlubšího zhodnocení vědeckého procesu, zatímco vědci získávají přístup k rozsáhlým, lokalizovaným souborům údajů, které jednoduše nemohli při práci shromáždit sami. Dokonce i společnost z toho má užitek, neboť projekty občanské vědy mohou inspirovat rozhodnutí vlády a podporovat udržitelné iniciativy. „Zatímco potenciál občanské vědy je dobře zdokumentován, jsme poměrně omezeni, pokud jde o snahu měřit ji kvantifikovatelným způsobem,“ říká Luigi Ceccaroni, vědec ze společnosti Earthwatch Europe. „Ve skutečnosti neexistuje žádný zjednodušený proces pro posouzení dopadu projektu a porovnání s jinými projekty.“ S podporou projektu MICS (Developing metrics and instruments to evaluate citizen science impacts on the environment and society) financovaného EU Ceccaroni a jeho kolegové pracují na vytvoření metod a pokynů pro měření dopadu občanské vědy, které představí v rámci komplexní online platformy. „Projekt v současné době pracuje na pěti případových studiích, které zkoumají použitelnost různých přístupů a nástrojů občanské vědy v různých regionech a souvislostech,“ dodává Ceccaroni. Vezměme si například řeku Marzenego v Itálii. V průběhu let byl tok řeky uměle upravován, což vedlo ke zvýšení rizika povodní. Řeka je navíc v důsledku urbanizace a zemědělské činnosti znečištěná. Aby došlo ke změně, byly v rámci projektu MICS upraveny stávající metodiky společného navrhování z projektu Ground Truth 2.0 financovaného EU s cílem spojit místní vodohospodářský orgán, vládní představitele a vědce z řad občanů. Společně projednali problémy týkající se řeky a okolních mokřadů, určili priority a poskytli vědcům z řad občanů nástroje a odbornou přípravu, které potřebují ke sledování a analýze kvality vody a vegetace.
Platforma pro všechny
Při vývoji platformy MICS byly zohledněny zkušenosti získané z případových studií v Maďarsku, Itálii, Rumunsku a Spojeném království. Jak vysvětluje Ceccaroni, koordinátoři projektů občanské vědy se budou moci snadno přihlásit na platformu a zadat údaje o svém projektu. Pomocí algoritmů umělé inteligence pak platforma vygeneruje posouzení dopadů projektu. „Vzhledem k tomu, že platforma bude volně dostupná, budou mít ostatní projekty občanské vědy přístup k nástrojům a pokynům pro posuzování dopadů a budou moci platformu využít k posouzení dopadu svých činností,“ poznamenává Ceccaroni. Platformu lze použít v kterékoli fázi projektu. Například před zahájením projektu může pomoci utvářet návrh projektu. Projekt, který již probíhá, může platformu využít k tomu, aby pomohla změnit jeho činnosti s cílem maximalizovat dopad. Po skončení projektu lze platformu použít k shrnutí toho, čeho bylo dosaženo, a k přilákání dodatečných finančních prostředků. „Každý projekt bude mít svou vlastní stránku na platformě, ze které bude možné sdílet zprávy o dopadu s kýmkoli, kdo se zajímá o jeho aktivity,“ uzavírá Ceccaroni. „Platforma v konečném důsledku pomůže projektům občanské vědy kriticky uvažovat o vlastním dopadu a přizpůsobit přístup tak, aby byly přínosem pro účastníky, vědeckou komunitu, životní prostředí a společnost jako celek.“
Keywords
MICS, občanská věda, vědci, výzkum, společné navrhování, vědci z řad občanů
